Moje cesta

Neboj, nebudu ti popisovat, jak probíhá moje cesta z místa A do místa B, abych si zacvičila. Chci ti v tomhle článku popsat své nejzásadnější životní rozhodnutí, díky kterému se mi obrátil život naruby a kterého jsem ani na chviličku nezalitovala. A proč ti o tom chci psát? Aby ses ani ty nebála udělat změnu, po které vnitřně toužíš. Protože nikdy nevíš, co úžasného ti může přinést.

Mládí

Vyrostla jsem v právnické rodině. Maminka právnička. Táta právník. Celé své dětství jsem byla přesvědčená o tom, že i já budu pokračovat v rodinné tradici. Každému, kdo se mě zeptal: “Co bys chtěla dělat až budeš veliká?”, jsem automaticky odpovídala: “No jasně že práva jako naši.” 

Takže když přišlo na lámání chleba a já se měla po střední rozhodnout, kam dál, volba byla jasná. Přijímačky jsem dělala do Prahy a do Plzně. V hlavním městě to neklaplo, ale na Západě mě uvítali s otevřenou náručí. Rodina nadšená. Já nadšená a plná očekávání. Jenže…

Láska je láska

Ano. Zamilovala jsem se. Ale ne jen tak do někoho, do vrcholového sportovce. Znali jsme se už ze střední, ale jiskra přeskočila až na maturitním večírku. Naše začátky byly hodně intenzivní, trávili jsme spolu moře času, protože v srpnu byl naplánován jeho odlet za velkou louži. Dostal možnost hrát v Kanadě. Rok.

Přišlo velké loučení, ale oba jsme věřili, že nás čeká něco velkého. On mohl odstartovat svou sportovní kariéru, já svoji právnickou. Byli jsme 100% přesvědčeni, že to zvládneme, že náš vztah vydrží. Vydržel. Jsme spolu už 21 let.

Zato naše kariéry dostaly trochu jiný směr než jsme si původně mysleli.

3 roky práv

Už když jsem nastoupila do školy, jsem vnitřně cítila, že něco není v pořádku. Ocitla jsem se v prostředí, kde každý jel sám za sebe. Navíc jsem do Plzně dojížděla a tak jsem byla ochuzena o klasický studentský život. Bylo to moje rozhodnutí, nechtěla jsem tam bydlet. Možná i tohle bylo jakési “znamení”.

Týdny ubíhaly, já pilně studovala, protože mi studium nikdy nedělalo velký problém a taky jsem věděla, že se to ode mně očekává. Mezitím se vrátila moje životní láska. Neplánovaně a o dost dřív než jsme původně očekávali. Zjistil, že tudy jeho cesta nevede a rozhodl se, že bude prozatím hrát v Čechách.

Bylo to úžasné. Zase spolu. 

Od téhle chvíli se všechno začalo měnit. Díky svému partnerovi jsem objevila kouzlo sportu. Ukázal mi život, který jsem nikdy nepoznala. Radost z pohybu. Začala jsem pravidelně cvičit, jezdit na kole, lyžovat. A hrozně mě to bavilo. Ta energie, kterou jsem díky pohybu získávala. Bomba.

Dál jsem studovala, psala zápočty a dělala zkoušky. Bez problému. Jen mi tam pořád něco chybělo. Nadšení. Radost. Najednou jsem si nedokázala představit, že budu sedět v kanceláři a živit se právničinou. Začala jsem se sama sebe ptát: “Chci tohle opravdu dělat? Bude mě to bavit?”

Rozhodla jsem se vydržet. Vždyť když už jsem se na práva dostala, prošla jsem úspěšně prvákem, tak by byla škoda to zahodit. Navíc bych tím zklamala spoustu lidí. Nemůžu to změnit. 

Licence

Ke sportu mě to táhlo víc a víc. Kdykoliv jsem si šla zacvičit, cítila jsem se tak uvolněná a šťastná. Z nějakého vnitřního popudu jsem si udělala licenci na fitness instruktorku a hned na to kurz osobního trenéra. V tu chvíli jsem cítila skutečnou radost. Tohle je to ONO. Tohle mě baví. To chci dělat.

Předávat radost z pohybu dál. Učit ženy, jak si najít pohybovou aktivitu, která je bude bavit a naplňovat. Sdílet s nimi energii na lekcích. Měnit jejich životy, aby byly spokojenější samy se sebou, se svým tělem a se svým životem. Pomáhat jim zlepšit jejich vztah k pohybu, k jídlu a k jejich tělu.

Konec a začátek

Odešla jsem ze školy. Předcházelo tomu období strachu, nejistoty a lží. Neříkám, že to bylo jednoduché. Ještě dlouhou dobu trvalo, než se to celé rozseklo. Ale nelituji toho. Ani malilinkato. Protože tohle těžké období, tahle 3 letá zkušenost, odstartovala můj nový začátek.

Stálo to za to. Díky tomu jsem tam, kde jsem. 

Vystudovala jsem obor manažer sportu, dál se vzdělávala v oboru, rozšiřovala certifikáty a konečně začala dělat práci, která mě baví a naplňuje.

Ale tím to taky nekončí. Chci jít dál a vytvářet pro ženy další možnosti, jak o sebe a své tělo pečovat s láskou a radostí. Intuitivně

Proto vznikl projekt Intuitivní Fitness.

Proto mám hlavu plnou snů a vizí.

Závěrečné poděkování

Chtěla bych poděkovat našim. Že zvládli to moje transformační období, i když to pro ně nebylo lehké. Vím, že chtějí, vždycky chtěli, pro mě to nejlepší. Díky vám mě tolik baví studovat a rozšiřovat si své obzory. 

Především děkuji svojí mamince, která mě neustále podporuje a utěšuje, když to potřebuji. “Díky mami. Za všechno.” 

Děkuji svému partnerovi, že mě seznámil se světem sportu. I když to taky často není procházka růžovým sadem. Ale radost z pohybu, láska a společné zážitky všechnu bolest překonají.

A děkuju TOBĚ. Že máš v sobě tu odvahu měnit svůj svět. Překonávat překážky a těšit se z nových začátků. 

Pokud potřebuješ podporu na své cestě za změnou, jsem tu pro tebe. 

Momentálně pracuji na online kurzu, který  pomůže ženám přeměnit jejich myšlení v souvislosti s jídlem. Jestli i ty chceš pomoci se zlepšením svého vztahu k jídlu, aby ti přinášelo radost a potěšení, klikni na tlačítko “Ano, přesně tohle potřebuji” a já ti pošlu informaci hned, jak bude kurz spuštěn.

Vizitka Kristýna Novotná

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *